16. 02. 2026

3. díl: Obecná situace migrantek a migrantů v ČR během období pandemie covid-19

Ke konci roku 2020 žilo v Česku 634 790 migrantů a z toho žen byla téměř polovina. Pro představu se jedná o stejný počet obyvatel, jako je v Jihočeském kraji. Ke konci roku 2020 tvořili migrantky a migranti s různými typy povolení k pobytu podíl téměř 6 % na celkové populaci země. Většina migrantů žijících v ČR má trvalý nebo dlouhodobý pobyt, to znamená, že se v České republice usazují dlouhodobě. Tato skupina obyvatel tak rozhodně není zanedbatelná a je potřeba s ní počítat.

Vláda dopady covid-19 na migrantky a migranty dostatečně nereflektuje. Obecně vládní opatření zaváděná v souvislosti s pandemií covid-19 zvýšila nerovné postavení těchto zranitelných skupin obyvatel ČR ve srovnání s ženami i muži z majoritní společnosti. V době pandemie bylo tak více než jindy třeba upozorňovat na ohrožené skupiny migrantek/ů a jejich potřeby. Neustály nátlak Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty tak nakonec vedl i k malému úspěchu, kdy migrantky/i získaly/i možnost se registrovat k očkování proti viru covid-19. Kromě snah o snížení diskriminace migrantek/ů v českém prostředí však byla potřeba i přímá práce s klientkami a klienty.

Co se během pandemie osvědčilo

Pořádání komunitních akcí, a to i v online prostoru. 

Na základě výpovědí účastnic na našich společných akcích jsme zjistili, že ženy-migrantky se během pandemie cítily samy. Samota jim často způsobovala velikou úzkost, někdy až deprese. Pro osoby, které jsou v nové zemi krátce, je velice důležité chodit na společenské akce, kde se mohou seznámit s ostatními lidmi. Pořádání online akcí tak umožnilo těmto ženám alespoň přes obrazovku společné sdílení svých radostí i smutků a tím i prohloubení sounáležitosti a pospolitosti. 

Psychosociální podpora ze strany profesionálů.

Důležitou součástí podpory migrantek/ů bylo psychosociální poradenství a pomoc profesionálek/ů v oblasti duševního zdraví. Odbornou pomoc nabízela například VZP, a to v podobě až 10 sezení online terapie zdarma pro své klientky/y. Bezplatnou psychoterapii nabízí dlouhodobě i mnoho neziskových organizací, např. InBáze, Simi, proFEM aj.

Podpora terénní sociální práce

Obzvláště během karantény vyšla najevo potřeba aktivní terénní sociální práce. On-line komunikace a distanční služby jsou skvělé, ale mají své limity. Potvrzuje se, že pro mnoho klientek/ů je online prostředí z různých důvodů špatně dostupné a některé služby, byť zdánlivě osobní kontakt nevyžadují, bez něj zkrátka nefungují. Osobní kontakt a terénní práce jsou často nenahraditelné, protože zprostředkovávají migrantkám/ům důležité informace ohledně covid-19 nebo nabízejí kontakty na migrační organizace poskytující poradenství. Na druhou stranu pak terénní pracovnice/íci získávají důležité informace ohledně života v komunitách, což může sloužit jako významný zdroj informací pro tvorbu integračních nástrojů, popřípadě integrační politiky. 

Informovanost

Ukázalo se, že je potřeba pružného a spolehlivého mechanismu, který by zajistil šíření relevantních informací pro migrantky/y v různých jazykových mutacích. Překládání nových vládních opatření zatím probíhají nekoordinovaně a je obtížné udržet vše aktuální.  Osvědčilo se mít vytvořené dobře propojené sítě aktérů v cizích jazycích. Z praxe Simi také vyplynula důležitost zajištění telefonické pomoci a vytváření online nástrojů, které budou migrantkám/ům k dispozici s ohledem na jejich potřeby (např. informační letáky k porodu, k duševnímu zdraví, k očkování covid-19, k domácímu násilí apod.).

Individuální přístup

Karanténa také potvrdila nutnost podporovat klientky a klienty komplexně – ještě obtížněji než dříve se totiž oddělují témata pracovní a rodinná. O to více je potřeba individuálního přístupu k řešení daných situací.

Doporučení

• Na základě našich dlouhodobých zkušeností s poskytováním služeb pro migrantky/y v obtížných životních situacích, doporučujeme aktualizované informace týkající migrace a covid-19, především pak informace o dostupnosti zdravotní péče a očkování proti covid-19, uvádět na webových stránkách ministerstev alespoň v jazycích skupin nejvíce zastoupených migrantek/ů (ukrajinštině, vietnamština, angličtina a ruština).
• Preventivně informovat zaměstnankyně/ce mezi migrantkami/y o svých právech a povinnostech (obzvláště během nouzového stavu), aby pak nemohly/i snadno přistoupit na nevýhodné podmínky, přijít o odstupné, nebo dokonce o pobytové oprávnění.
• Přijmout „celovládní“ přístup k ukončení domácího násilí založený na posouzení rizik tak, aby se v dané věci úzce a koordinovaným způsobem angažovaly všechny veřejné instituce, a zajistit, aby v tomto období zůstal zachován nebo byl ještě posílen včasný přístup ke spravedlnosti. Bojovat proti přijatelnosti domácího násilí ve společnosti, částečně prostřednictvím upozorňování na to, jaký má tento problém dopad na ženy během omezení volného pohybu osob.

Článek je z roku 2021.

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., podpořeného z prostředků státního rozpočtu ČR, a to v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů.