19. 02. 2026

Jaké bariéry vnímají lékaři při komunikaci s ukrajinskými uprchlictvem?

Nová studie sociální vědkyně Marie Jelínkové a jejích kolegů popisuje bariéry v interkulturní komunikaci mezi českými zdravotníky a uprchlíky z Ukrajiny při poskytování zdravotní péče, a to z pohledu samotných lékařek a lékařů. Příchod většího množství osob s uprchlickou zkušeností klade zvýšené nároky na chod tuzemského zdravotnictví. Nedostatečná komunikace a nedorozumění mohou podle autorů v konečném důsledku zhoršit výsledky zdravotní péče. Nicméně při správných opatřeních se bariéry může podařit překlenout.

Studie vychází z 16 rozhovorů s praktickými lékařkami a lékaři pro dospělé a pro děti a dorost, lékařkami/i pracujícími na UK pointech a lékařkami/i pracujícími na urgentních příjmech nemocnic, kteří mají zkušenosti s poskytováním péče ukrajinským uprchlicím a uprchlíkům.

Identifikovány byly čtyři okruhy komunikačních bariér: jazykové bariéry, odlišný zdravotnický systém v Česku a na Ukrajině, přístup ke zdraví a nemoci a předsudky na straně pacientů i lékařů.

Jazyková bariéra

Lékařky a lékaři jako komunikační problém často uváděli jazykovou bariéru. Ačkoli mladší generace využívala angličtinu a ta starší ruštinu, v některých případech s pacientkou/em společný jazyk nenašli. Bariéru se tak snažili překonat pomocí překládacích softwarů, například Google Translate. Méně byly využívány tlumočnické služby. Nejčastěji je obstaral pomocný zdravotnický personál pocházející z Ukrajiny. Dále překládali rodinní příslušníci a výjimečně překladatel na telefonu.

Odlišné zdravotnické systémy

Ukrajinský systém se podle výzkumníků vyznačuje „organizační a finanční neefektivitou, nereflektuje zdravotní potřeby obyvatelstva a vykazuje nedostatečnou nabídku zdravotní péče“.

Ukrajinští migranti a migrantky nezřídka k lékaři přichází se svojí vlastní představou o diagnóze i způsobu léčby. Od lékaře pak očekávají, že je bude léčit dle jejich instrukcí. V důsledku omezeného fungování zdravotnického systému si totiž na Ukrajině pacient/ka skutečně léčbu více řídí sám/sama. S tím souvisí, že na Ukrajině jsou veškerá léčiva běžně volně prodejná. Odlišná očekávání pacientů a lékařů pak vede ke sporům.

Přístup ke zdraví a nemoci 

Lékařky a lékaři se setkávali s tím, že ukrajinští pacienti přicházejí se zdravotními problémy později než čeští. Tento fakt podle autorů studie souvisí s tím, že zejména v regionech s velmi špatnou dostupností zdravotní péče se Ukrajinky/ci spoléhají na samoléčbu.

Specifickým problémem se stalo rozlišování mezi lékem a doplňkem stravy. Podle lékařek/ů ukrajinští pacienti častěji užívají nejrůznější potravinové doplňky, které v Česku nejsou tolik běžné nebo jsou dostupné bez receptu. Pro ukrajinského pacientky/a není úplně snadné rozlišit, kdy se jedná o lék dostupný jen na předpis a kdy jej lze v lékárně koupit bez receptu.

Předsudky

Studie upozorňuje na názory několika lékařů o možném zneužívání českého zdravotnického systému ze strany ukrajinských uprchlíků. Domnívali se, že ukrajinští pacienti účelově využívají český systém k řešení svých dlouho neléčených obtíží.

Předsudečné postoje ukrajinských pacientek/ů se týkaly očkování. Mezi ukrajinskou populací totiž nepanuje velká důvěra v očkování, častečně z důvodu několika incidentů ve spojitosti s očkovacími látkami na Ukrajině, kdy vakcíny byly nekvalitní či neúčinné.

Jak píše socioložka Marie Jelínková a její kolegové, pro české zdravotnictví se stává velkou výzvou a potřeba osvojování si interkulturních kompetencí. Jejích výzkum mimo jiné také ukázalo, že zdravotnický systém by měl reagovat na narůstající diverzitu společnosti a osvojit si základy interkulturní komunikace. Třeba tomu napomůže i zdravotní personál pocházející z Ukrajiny.

A jak je to s přístupem ke zdravotní péči? 

Ukrajinských uprchlic a uprchlíků se na přístup k zdravotní péči ptal průzkum Národní asociace pacientských organizací. Dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 283 respondentů, ukázalo, že příchozí mají potíže si vůbec najít praktického lékaře. Registrováno u praktického lékaře v ČR bylo jen 42 procent dotázaných. Dalších 35 % respondentek/ů praktického lékaře hledalo, ale nenašlo. Brání jim v tom především jazyková bariéra a neznalost českého zdravotnického systému. Zvýšení informovanosti je třeba i u ukrajinských příchozích. Přístup ke kvalitní zdravotní péče je totiž součástí úspěšné integrace.

Čím přispět k odstranění bariér:

• Zapojení ukrajinských zdravotnických pracovnic a pracovníků
• Neformální podpora (zapojení neformálních tlumočnic/íků, výměna zkušeností na sociálních sítích s ostatními lékařkami/i…)
• Větší podpora lékařek/ů se strany Ministerstva zdravotnictví ČR a regionální samosprávy
• Podpora osvojování si interkulturních kompetencí v rámci vzdělávání lékařek/ů (př. organizování odborných seminářů atp.)
• Překonání interkulturních bariér skrze informační materiály (videa, internetové stránky, brožury, webináře, osvětové kampaně atp.) zaměřené na jejich překlenutí
• Rozšiřování nabídky dostupných služeb tlumočnic/íků a interkulturních pracovnic/íků ve zdravotnictví.

Původní studie zde.

Autorka: Fatima Walach

Editace: Tereza Brunerová

Článek je z roku 2023.

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.