20. 02. 2026

Rizika pro pracovnice v domácnosti tu stále jsou: co na to EU?

V Evropě je 9,5 milionu nájemných pracovnic a pracovníků v domácnosti. Z nich více než 3 miliony, většinou žen a často právě žen-migrantek, vykonává nedeklarovanou práci. Ačkoli nájemné pracovnice v domácnosti poskytují nezbytné pečovatelské služby (od úklidu, přes péči o domácnost, péči o děti až po péči o seniory), z pracovní legislativy jsou v podstatě vyloučeny a často tak nedosahují ani na základní pracovní práva. A pandemie podle výzkumné zprávy Mezinárodní organizace práce (ILO) tyto mezery ještě více prohloubila. 

Nájemná práce v domácnosti v očích EU

Nájemným pracovnicím v domácnosti obecně chybí uznání hodnoty jejich práce na národní i evropské úrovni. Jejich nájemná práce v domácnosti je takřka neviditelná a často se dává do kontrastu s mnohem viditelnější prací ve veřejném sektoru, čímž klesá její pomyslná hodnota. Dokonce na úrovni směrnic EU o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci jsou z této ochrany na pracovišti nájemné pracovnice v domácnosti vyloučeny. Dalším zásadním problémem pro nájemné pracovnice v domácnosti, tedy v soukromém sektoru, je nemožnost vymáhat svá práva. Následně to vede k většímu vykořisťování, izolaci či nedostatku rovnováhy mezi osobním, rodinným a pracovním životem.

ILO Úmluva č.189 o pracovnících v cizích domácnostech

Dvanáct let po přijetí Úmluvy č. 189, která uznává nájemné pracovnice a pracovníky v domácnostech jako pracovníky a poskytovatele základních služeb, ji ratifikovala pouze třetina členských států. K její ratifikaci v České republice dosud nedošlo. 

Úmluva obsahuje mimo jiné ustanovení o zdraví a bezpečnosti, životním minimu, právu utvářet organizované skupiny a kolektivně vyjednávat o ochraně před násilím na ženách.

V červenci 2023 se poslanci Evropského parlamentu zeptali komise, zda má v plánu podniknout další kroky k zajištění uznání těchto pracovnic/íků nebo ratifikaci úmluvy členskými státy. V reakci na tento podnět Evropská komise, odkazujíc na Evropskou strategii péče, v září 2023 vyzvala členské státy, aby se na národní úrovni věnovaly propasti v pracovních právech mezi nájemnými pracovnicemi/íky v domácnosti a těmi ve veřejném sektoru, prosazovali rovnost pracovních práv a podmínek v sektoru péče, mimo jiné prostřednictvím ratifikace právě úmluvy o pracovnících v domácnosti. Ze strany EU nicméně chybí konkrétní doporučení, pokyny, priority a osvědčené postupy směrem k členským státům, které by mohly tyto kroky následovat a aplikovat do svých politik. 

Nedeklarovaná práce

Při práci “načerno” a bez dokladů se situace těchto lidí ještě více komplikuje. Nedostávají žádný důchod a obvykle ani žádnou, popřípadě omezenou nemocenskou. Stejně je tomu i se zdravotním pojištění, přestože třeba dostávají minimální mzdu.

Nájemné pracovnice v domácnosti tak často čelí systematickému porušování pracovních práv a jsou vždy ohroženy nejistotou a vykořisťováním. Uplatňování pracovních práv jako nájemné pracovnice v domácnosti i vyjednávání vhodných pracovních podmínek se zaměstnavatelem se stává o to složitější, pokud se dotyčná pracovnice, v mnoha případech žena-migrantka, obává o svůj pobytový status a jeho ztrátu. Skutečnost, že migrantka tvoří, ať už z pobytových, ekonomických či společenských důvodů, snadný cíl, vede k častému pracovnímu vykořisťování právě u této specifické skupiny žen.

Původní článek k přečtení zde.

Více o nájemné práci v domácnosti a kontextu ČR v naší publikaci zde.

Článek je z roku 2023.

Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Výstupy projektu nereprezentují názor Úřadu vlády České republiky a Úřad vlády České republiky neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem těchto výstupů.