Mohu požádat o dávky?

Sociální podpora je upravena zejména zákonem o dávce státní sociální pomoci, zákonem o státní sociální podpoře a zákonem o hmotné nouzi. U dávek se ve většině případů posuzuje, zda na dávku máte nárok a musíte dokládat příjmy a výdaje. Velkou výjimkou je zde rodičovský příspěvek, u něj se nezkoumají příjmy ani výdaje, je to tzv. netestovaná dávka. Pro více informací si přečtěte relevantní zákony ZDE, ZDE a ZDE.

Dávka státní sociální pomoci (tzv. superdávka)

Od 1. 10. 2025 začíná platit nový zákon o dávce státní sociální pomoci.

Nárok na ni bude mít osoba, která má bydliště v České republice a zároveň je:

• občanem EU, který je hlášen na území ČR k pobytu po dobu delší než 3 měsíce,
• osobou, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů EU nebo osobou, která má právo na rovné zacházení dle předpisů EU a jsou zároveň osobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou, anebo osobou ponechávající si takové postavení,
• rodinným příslušníkem osob uvedených v předchozích dvou bodech – tedy i rodinný příslušník občana EU,
• rodinným příslušníkem státního občana ČR, kterému byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka občana jiného členského státu EU nebo kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR – POZOR: do této kategorie spadají tzv. směrnicoví rodinní příslušníci, tedy rodinní příslušníci občanů EU, kteří vykonali právo volného pobytu v rámci EU, prozatím je nejasné, zda budou mít na superdávku nárok i tzv. nesměrnicoví rodinní příslušníci, kteří tvoří většinu rodinných příslušníků občanů EU.

Nově vzniká dávka státní sociální pomoci, neboli tzv. superdávka, nahrazuje čtyři dříve existující dávky: příspěvek na bydlení, příspěvek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Namísto čtyř dosavadních žádostí se tedy nyní podává pouze jedna komplexní žádost se všemi podklady a není již nutné dokládat k žádostem o jednotlivé dávky opakovaně ty stejné dokumenty.

Superdávka je tvořena čtyřmi složkami: složkou bydlení, složkou živobytí, bonusem na dítě a pracovním bonusem. Nárok přitom může vzniknout jen na jednu složky nebo až na všechny čtyři složky v závislosti na splnění jejich podmínek ze strany žadatele.

• Složka bydlení

Složka bydlení je složka superdávky, která je určena na úhradu nákladů na bydlení (nájem, energie apod.). Nahrazuje dříve existující příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. 

Hlavním předpokladem je platný právní titul (např. nájemní smlouva, smlouva o ubytování na ubytovně) k bytu či nově i nebytovému prostoru, který splňuje základní standardy (přístup k pitné vodě, vyčleněný prostor na vaření apod.) a domácnost v něm skutečně bydlí.

Nárok na ni vzniká, pokud náklady na bydlení přesahují určitou zákonem stanovenou část (30 %) příjmu domácnosti a současně tato část není vyšší než uznatelné náklady na bydlení. 

Zjednodušeně se dá říci, že pokud domácnost vydá na náklady na bydlení více než 30 % svého čistého příjmu, může mít na tuto složku nárok, pouze však do výše, kterou stát považuje za přiměřené náklady. 

Konkrétní výpočet výše podpory je velmi složitý, pro orientační výpočet je v současné době možné použít např. tuto online kalkulačku MPSV (její výpočet však není závazný). 

• Složka živobytí

Složka živobytí je část superdávky, která je určena domácnostem s natolik nízkými příjmy, že nepostačují ani k pokrytí jejich základních životních potřeb. Má tedy pomoci s úhradou základních životních potřeb jako je na jídlo, oblečení, hygiena apod. Nahrazuje dříve existující příspěvek na živobytí.

Nárok na ni má domácnost s rozhodným příjmem pod 1,43násobek životního minima. 

Její výše je rozdílem mezi částkou na životní potřeby členů domácnosti a částkou 70 % rozhodného příjmu.

Částka na životní potřeby je stanovena pro nezaopatřené děti ve výši částky životního minima, u osob pracovně praktivních či zranitelných ve výši existenčního minima a pro ostatní osoby ve výši 0 Kč. Za pracovně aktivního se považuje mimo jiné člen domácnosti, který pracuje alespoň 30 hodin v základním pracovněprávním vztahu, osoby samostatně výdělečně činné, osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, osoby uznané dočasně práce neschopnými pro účely dávky, osoby, které pobírají odměnu pěstouna, osoby pečující o nezletilé nezaopatřené dítě při nezprostředkované pěstounské péči či za splnění dalších okolností i osoby s dítětem ve svěřenectví. 

Částka na životní potřeby se může navýšit v případě, kdy osoba plní tzv. podpůrný plán nebo má stanovené dietní opatření (např. celiakie). Podpůrný plán je nový nástroj, který by měli vypracovávat pracovníci Úřadu práce s příjemci složky na živobytí. Měl by stanovit různá opatření ke zlepšení sociálních, majetkových a příjmových poměrů domácnosti a například tak sloužit k podpoře v návratu do zaměstnání, nabídce rekvalifikace a sociálního poradenství apod.

• Bonus na dítě

Bonus na dítě je částí superdávky, který má pomoci s úhradou nákladů na nezaopatřené dítě. Nahrazuje dříve existující přídavek na dítě.

Nárok na ni má domácnost, jejímž členem je nezaopatřené dítě a současně rozhodný příjem domácnosti nepřesahuje čtyřnásobek částky životního minima domácnosti. 

Výše nároku se odvíjí od počtu nezaopatřených dětí a od výše příjmu domácnosti.

Podmínkou je pravidelná školní docházka dětí a pracovní aktivita všech dospělých členů domácnosti, nejsou-li zranitelnými osobami.

• Pracovní bonus

Pracovní bonus je složkou superdávky, který by měla představovat finanční zvýhodnění pro domácnosti, kde alespoň jeden člen pracuje. 

Podmínkou nároku na něj je, aby alespoň jedna z ostatních složek superdávky byla vyšší než 0 Kč a současně, aby alespoň jeden z členů domácnosti měl příjem, který se pro pracovní bonus zohledňuje – tím může být příjem ze zaměstnání či samostatně výdělečné činnosti, dávky nemocenského pojištění, pokud náležely za celý kalendářní měsíc, odměna pěstouna, zahraniční příjmy obdobné příjmům uvedených výše, odměna pěstouna nebo rodičovský příspěvek, který navazuje na výplatu peněžité pomoci v mateřství.

Pro domácnosti s příjmem do 1,6 násobku životního minima činí výše pracovního bonusu 40% z celkových příjmů (a to jakýchkoliv příjmů, ne pouze výše uvedených) z pracovní aktivity. Pro domácnosti s příjmem nad 1,6 násobek životního minima je výše pracovního bonusu postupně redukována.

Zranitelné osoby

Vzhledem k tomu, že tzv. zranitelné osoby mají v při nároku na superdávku či její výši značná zvýhodnění, je vhodné uvést, které osoby jsou za tzv. zranitelné považovány. Jsou to:

• osoby starší 68 let,
• poživatelé starobního důchodu,
• osoby invalidní ve druhém nebo třetím stupni,
• osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,
• rodič (vždy jen jeden z rodičů v rámci jedné domácnosti) pečující o dítě mladší 4 let věku nebo osamělý rodič pečující o dítě mladší 7 let věku,
• osoba osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I nebo osoba osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II nebo vyšším, a to pokud v žádosti o příspěvek na péči byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc,
• poživatel příspěvku na péči ve stupni II nebo vyšším,
• nezaopatřené dítě (dítě mladší 18 let, které je po skončení povinné školní docházky v evidenci uchazečů o zaměstnání se nově již nebude považovat za nezaopatřené), 
• pozůstalý manžel nebo partner, a to po dobu 12 kalendářních měsíců od měsíce následujícího po měsíci, kdy jeho manžel nebo partner zemřel.

Zohlednění finanční situace domácnosti (tzv. majetkový test)

Pro posouzení nároku na superdávku je zkoumána finanční situace domácnosti. Konkrétně je zohledňován počet vlastněných nemovitostí, automobilů a výše úspor, které mohou být překážkou k získání nároku na superdávku.

Domácnost může vlastnit pouze jednu nemovitost, kterou využívá k bydlení. Vlastnictví další nemovitosti (např. chata, druhý byt) však již vliv na nárok na superdávku má. Vlastnictví dvou nemovitostí je možné pouze tehdy, pokud domácnost prodá tu druhou nemovitost do tří let ode dne, kdy došlo k podání žádosti o superdávku. To znamená, že domácnost, která vlastní více než jednu nemovitost, může superdávku pobírat maximálně 3 roky od prvního podání žádosti.

Domácnost dále nemá nárok na superdávku, pokud je v domácnosti více než jeden automobil na jednoho zletilého člena domácnosti. 

Co se týče úspor, ty mohou být dohromady jak v hotovosti, tak i na bankovních účtech maximálně v mezích 200 000 Kč až 400 000 Kč v závislosti na počtu členů domácnosti. U jednočlenné domácnosti jsou možné úspory maximálně ve výši 200 000 Kč, přičemž za každou další osobu v domácnosti se maximální výše úspor zvedá od 50 000 Kč, maximálně však na 400 000 Kč. Do úspor se nezapočítává např. penzijní pojištění či stavební spoření se státním příspěvkem.

Žádost o superdávku

Žádost bude nově možné podat pouze elektronicky skrze aplikaci JENDA. Pro přístup do aplikace je ale nutné, aby měl žadatel některou z forem elektronické identity (např. bankovní identitu, NIA ID). 

Žadatel může případně využít tzv. asistovaného podání žádosti, kdy se dostaví na kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR a zaměstnanci úřadu zde žádost s žadatelem elektronicky vyplní (k tomuto nebude zapotřebí mít elektronickou identitu).

Co bude potřeba k žádosti doložit:

• doklad totožnosti (občanský průkaz či cestovní pas),
• u cizinců zřejmě i doklad o pobytovém oprávnění,
• souhlasy jednotlivých osob členů domácnosti, 
• smlouvu k bydlení (nájemní smlouva, podnájemní smlouva, smlouva o ubytování apod.) vč. dokladů o uhrazených nákladech na bydlení za poslední tři měsíce před kalendářním měsícem podání žádosti,
• potvrzení o příjmech všech členů domácnosti (u příjmů ze zaměstnání bude stačit doložit IČO zaměstnavatele/ů za poslední tři měsíce před kalendářním měsícem podání žádosti a údaje si Úřad práce u zaměstnavatele/ů vyžádá sám) nebo doklad o výši příjmu za poslední tři měsíce, příjmy z výdělečné činnosti, důchodů nebo jiných pravidelných příjmů či zdrojů, 
• potvrzení o studiu u osob nad 15 let do 26 let (potvrzení o nezaopatřenosti), 
• doložení dalších podkladů závisí na individuální situaci (např. potvrzení od lékaře nutnosti dietního stravování, rozhodnutí o přiznání důchodu z důchodového pojištění, rozhodnutí o invaliditě, rozsudky soudu o stanovení výživného, o svěření dětí do péče, o rozvodu).

Dokumenty by mělo postačovat naskenovat či vyfotit mobilním telefonem a nahrát k žádosti. Veškeré dokumenty je nutné doložit za poslední tři kalendářní měsíce před měsícem podání žádosti (např. pro žádost podanou v lednu 2026 bude potřeba doložit podklady za říjen, listopad a prosinec 2025). 

Dávku by měl Úřad práce vyplácet v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, za který dávka náleží (pokud tedy bude žádost podaná v lednu 2026, vyplatit by se dávka měla v únoru 2026).

Kdy bude možné o superdávku požádat?

Současní příjemci doposud existujících dávek (příspěvku na bydlení, příspěvku na dítě, příspěvku na živobytí či doplatku na bydlení) budou tyto dávky pobírat až do konce března 2026. V období od 1. 10. 2025 do 31. 12. 2025 ale musí podat novou žádost o superdávku. Tato žádost o novou dávku bude považována za žádost o dávku od měsíce dubna 2026, v případě přiznání nároku na superdávku začne tedy její výplata až v květnu 2026. Pokud by současní příjemci dávek novou žádost o superdávku v uvedeném období nepodali, výplata současných dávek by se zastavila již v lednu 2026.

Noví žadatelé budou moci o superdávku žádat od října 2025, ale pokud bude žádost podána v měsících říjen – listopad 2025, bude zde zákonná lhůta pro vyřízení žádosti stanovena na 90 dnů. Běžně je přitom standardní lhůta pro vyřízení žádosti stanovena na 30 dnů, ta by již měla být dodržována pro řízení o žádostech podaných od ledna 2026 a dále.

Více informací k superdávce můžete nalézt na stránkách MPSV zde.

(Prozatím neoficiální) online kalkulačku pro orientační výpočet nároku a výše superdávky naleznete zde. Nejedná se však o závaznou informaci. 

Rodinné dávky pro občanky a občany EU

Mateřská a peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Mateřská dovMateřská dovolená je zpravidla určená nastávajícím matkám, ale v některých případech na ni může nastoupit i otec, případně pěstoun. Na mateřskou dovolenou se nastupuje 6-8 týdnů před očekávaným porodem. Zaměstnavatel vám nástup na mateřskou musí umožnit a taky jste po celou dobu těhotenství pod ochranou – tzn. že vás zaměstnavatel nemůže vyhodit ani vás nutit změnit pracovní smlouvu. Společně s mateřskou dovolenou můžete požádat o podporu v mateřství, tu nazýváme peněžitou pomoc v mateřství (PPM).

Musíte splnit 2 podmínky:

Být nemocensky pojištěn alespoň 270 dnů v uplynulých 2 letech v ČR. Každý zaměstnanec je nemocensky pojištěn. Pokud jste OSVČ, nemocenské pojištění si musíte platit pro možnost žádat o PPM. Nemocenské pojištění není pro OSVČ povinné.

V době nástupu na mateřskou dovolenou musíte být nemocensky pojištěná nebo být v tzv. ochranné lhůtě, tj. 180 dnů od posledního ukončeného zaměstnání.

PPM je na 28 týdnů, v případě dvojčat či více narozených dětí je to 37 týdnů, pokud nastoupíte v řádném termínu. V případě, že nastoupíte až od narození dítěte, tato podpora je zkrácená na 22 týdnu. V případě, že otec chce jít na mateřskou a matka zpátky do práce, je to možné až po 6 nedělích od porodu a je potřeba podepsat dohodu mezi rodiči. V tomto případě musí otec splňovat stejné podmínky pro nárok PPM jako matka.

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku.

Žádost vystaví váš gynekolog, tu předáte vašemu zaměstnavateli, ten žádost zašle na příslušnou OSSZ, která vám vypočítá denní vyměřovací základ a následně vám bude posílat PPM (peněžitou pomoc v mateřství).

Více informací najdete ZDE.

Otcovská

Otec dítěte může nastoupit na otcovskou dovolenou v prvních 6 nedělích od očekávaného narození dítěte a na dobu 14 dní.

Žádost o otcovskou se dává zaměstnavateli. Podmínka, která musí být splněna, je 3 měsíce nemocenského pojištění a otec dítěte musí být zapsán v rodném listu dítěte.

Pokud jste OSVČ a platíte si nemocenské pojištění, můžete požádat také o otcovskou dovolenou. Jen je třeba vzít v úvahu, že ČSSZ má na vyjádření 30 dnů, takže žádost je potřeba podat včas, minimálně 30 dní před nástupem na otcovskou dovolenou.

Výše otcovské činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku.

Žádost o dávku otcovské poporodní péče najdete ZDE.

Více informací najdete ZDE.

Rodičovský příspěvek

Jde o dávku státní sociální podpory. Tato dávka by měla navazovat na PPM. V případě, že nemáte nárok na PPM, i přesto je možné, že máte nárok na rodičovský příspěvek.

Podmínkou rodičovského příspěvku je bydliště na území ČR. Občan/ka EU bydliště na území ČR prokáže osvědčením o registraci na území ČR. Pokud nemáte osvědčení o registraci nebo trvalý pobyt je potřeba doložit pracovní smlouvu. Pro dávky v rámci EU je potřeba, aby pracovní smlouvu doložili oba rodiče pokud jsou občané EU. Kromě pracovní smlouvy se dokládá nájemní smlouva v některých případech vás mohou požádat o kartičky zdravotní pojišťovny celé rodiny. U občanek/ů EU je potřeba zjistit, zda mají opravdu nárok na rodičovský příspěvek na území ČR a nebo mají nárok na rodičovský příspěvek ze země původu.

Od 1.1.2024 se zvyšuje celková suma příspěvku na 350 000 kč, v případě vícerčat na 525 000 Kč. Pozor, platí pouze u dětí narozených od 1.1. 2024. Příspěvek je vyplácen vždy měsíčně dle vašeho denního vyměřovacího základu (DVZ). V praxi to znamená, že měsíční částku, kterou jste měli na PPM, můžete žádat jako nejvyšší měsíční částku u rodičovského příspěvku. V případě, že jste nepobírali PPM, můžete zažádat o výpočet DVZ. Žádost o výpočet podáte na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). V případě, že jste občankou/em EU, ale nemáte na území ČR rodné číslo, je vhodné si požádat o tento výpočet i v případě, že jste pobírali PPM. Je nutné, aby se sehrála čísla v systému Úřadu práce. Pokud nemáte rodné číslo na území ČR, bude vám přiděleno číslo pojištěnce a úplně jiné číslo evidenční, které bude mít ČSSZ. Žádost o výpočet DVZ najdete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí pod odkazem ZDE.

Porodné

Je dávka pro rodiny s nízkými příjmy. Žádat o porodné lze do 1 roku dítěte. Je určeno zejména na nákup potřeb pro miminko. Dávka je tzv. testovanou dávkou, tudíž budete muset doložit úřadu práce příjmy a výdaje celé rodiny. Žádat o porodné můžete na 1. a 2. narozené živé dítě. U 1. dítěte  dostanete jednorázovou dávku  13 000 kč, u druhého 10 000 kč.

Žádost se podává jako u předchozích dávek na Úřadu práce v místě vašeho bydliště na oddělení státní sociální podpory.

Žádost zatím nelze podat přes aplikaci Jenda, ale pokud máte datovou schránku nebo elektronický podpis, můžete žádat i online.

Více informací a žádost naleznete na stránkách MPSV pod odkazem ZDE.

Mimořádná okamžitá pomoc

Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová dávka hmotné nouze určená pro osoby, které se ocitnou ve velmi těžké sociální situaci a nemají dostatek finančních prostředků na pokrytí nezbytných výdajů (např. jim hrozí vážná újma na zdraví, hrozí sociální vyloučení, je potřeba finanční prostředky na nezbytné základní vybavení domácnosti či vzdělání nezaopatřeného dítěte). Občané EU mohou žádat o mimořádnou okamžitou pomoc. Více informací ZDE. Pokud jste v extrémní situaci a chcete ověřit svůj nárok na dávku mimořádné okamžité pomoci, kontaktujte prosím sociální oddělení Simi.

Ošetřovné

Máte nemocné dítě do 10 let? V případě, že pracujete, ale musíte zůstat doma s nemocným dítětem, můžete jít na ošetřovné. Je to dávka z českého systému nemocenského pojištění. Základem pro výpočet dávky je denní vyměřovací základ (DVZ), který bude vypočítávat příslušná OSSZ.

Dávky pěstounské péče

V případě, že se stanete oficiálními pěstouny v České republice, máte možnost žádat o dávky pěstounské péče. U žádosti o dávku pěstounské péče je potřeba doložit potvrzení o rozhodnutí o svěření dítěte do péče. Více informací naleznete na stránkách MPSV pod odkazem ZDE.

Příspěvek na péči

Pokud z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládáte péči o svou osobu a jste závislý na pomoci jiné osoby, můžete požádat o příspěvek na péči. Rodinný příslušník občanky/a EU může požádat o příspěvek na péči po 3 měsících pobytu na území ČR. Více informací ZDE.